Půjčíte kamarádovi, kterého neznáte? Nejspíš ne, ale podnikový dluhopis jako investiční nástroj není nic jiného! Půjčujete peníze někomu, koho neznáte, jen na základě jeho slibů a marketingu. Příkladů je v Česku mnoho a další ještě přibydou. Finanční gramotnost je v Česku opravdu bídná. Jedním z řady případů je úpadek energetické společnosti IVORY Energy, a.s. a její záchrana formou REORGANIZACE.
Skupina firem IVORY vznikla v roce 2012. Jejím zakladatelem byl pan Petr Mach. Podnikatelským záměrem bylo provozování blokových a domovních kotelen na obnovitelné zdroje energie (OZE) – dřevní pelety a dřevní štěpku. Odběrateli tepla jsou pak dílem SVJ, dílem obce, školy a domy s pečovatelskou službou. Řekněme, že zakladatel byl vizionář a potud je vše v pořádku. Kotelny spalující dřevní hmotu jsou považovány za ekologické a perspektivní. To si mysleli jak tři desítky investorů této skupiny, tak také tři stovky věřitelů, kteří po dobu deseti let investovali své prostředky v podobě akcií nebo kupovali dluhopisy pro financování vize zakladatele a podnikatelského záměru. Někde ale pak vznikla chyba!
Profesionální krizové řízení – správná cesta z průšvihu
Po bitvě je každý generál?! Investoři, kteří financovali přes podílový fond podnikatelské aktivity pana Macha, se pokusili firmu v prvních měsících roku 2021 zachránit. Poté, co v polovině roku 2020 zahájili výměnu vedení společnosti, transformovali v květnu 2021 otevřený podílový fond, v jehož správě společnost byla, na akciovou společnost. Tak vznikla společnost IVORY OPORTUNITY, a.s. Noví akcionáři se ihned ujali „otěží“ a na základě informací o dostatečném množství aktiv se snažili situaci zvrátit. Po náročném vyjednávání a získání hotovosti se podařilo zabránit neřízenému úpadku společnosti a vyplatit jednu emisi dluhopisů na konci května 2021. Navíc si před tím pro posouzení situace najali krizového manažera. Krizový manažer se ujal své práce v červnu 2021.
Jak jste si situaci vyhodnotil a jaké byly vaše první kroky? (Tomáš Buzín, člen správní rady IVORY ENERGY)
V srpnu 2021 jsem již měl komplexní znalost situace. Hlavně díky tomu, že jsem byl najat jako krizový manažer o pár měsíců dříve. Bylo jasné, že se musíme pokusit odvrátit hrozící (neřízený) úpadek. Bavíme se o firmě, která se zabývá energetikou, teplárenstvím. Energetika se stala v Česku velmi nezdravě regulovaným prostředím vyžadujícím hazardní reakce, při tom zde stále zde platí konzervativní pravidlo, že energetické investice nelze financovat bez dotací či státní podpory a vůbec ne z krátkých peněz, kterými jsou dluhopisy. Proto již první vydané dluhopisy nebylo možné splatit v jejich tříleté lhůtě. Bylo možno zaplatit pouze úroky. Aby bylo možné dále investovat, vydala společnost další dluhopisy. A zase byla schopna vyplatit pouze úroky, na jistinu už nezbylo. Tento cyklus se opakoval až do současné doby. Investice s dobou trvání 15 a více let není možné financovat tříletými penězi. To byla základní a zcela zásadní chyba.
Jak jste tedy postupoval? (Tomáš Buzín, člen správní rady IVORY ENERGY)
Aby bylo možné společnost zachránit, bylo nutné nejdříve přijmout taková opatření, aby společnost přestala mít záporné výsledky z běžného provozu. Cílem bylo minimalizovat budoucí negativní dopady na věřitele. To vyžadovalo od všech nemalé úsilí jak v oblasti obchodu, tak v oblasti provozu společnosti. Současně jsme museli čelit nárůstu cen paliv a energií na konci roku 2021.
Dalším klíčovým krokem bylo to, abychom zjistili, co vedlo k tak špatným výsledkům a kam se poděly peníze akcionářů a peníze majitelů dluhopisů.
Naznačujete snad, že došlo k defraudaci? (Tomáš Buzín, člen správní rady IVORY ENERGY)
Nezlobte se, ale k tomuto se nebudu vyjadřovat. Mohu říci jenom to, že to bude předmětem vyšetřování orgánů činných v trestním řízení. Mohu shrnout jen základní bilanci. Společnost IVORY Energy použila část investovaných prostředků opravdu do investic a do projektu zásobování palivem. Ale krajně neefektivně. Nikdo neřešil, že dochází na řadě akcí k přeinvestování, že tyto investované prostředky daná akce nemůže nikdy vydělat. Prostředky investované do projektu zásobování palivem mizely ve špatném hospodaření, aniž by se přijala odpovídající opatření. Problémy se neřešily odpovídajícím způsobem a jen se hromadily. Hospodaření běželo podle jednoduchého hesla: „Když bude nejhůř, vydáme nové dluhopisy a půjčíme si od dluhopisářů, splatíme to z dalších projektů“ … které ovšem nebyly.
Jaké jste našel řešení? (Tomáš Buzín, člen správní rady IVORY ENERGY)
Na přelomu let 2021/2022 jsem se pustil do spolupráce s kolegy z BL4U s.r.o., což je společnost, která se specializuje na krizový management. Den má 24 hodin a není možné, abych to celé zvládl sám. Potřeboval jsem k sobě další zkušené lidi, kteří by mi pomohli situaci společnosti řešit, společnost zachránit, a přitom minimalizovat škody pro všechny zúčastněné. Proto je dnes společnost BL4U s.r.o. smluvním partnerem a svými zkušenostmi mi významně pomáhá s řešením úpadku společnosti.
Proč jste zvolili cestu insolvence? (Ing. Stiva Jokeš, jednatel BL4U s.r.o.)
Cesta insolvence se nevolí, ta je povinná ze zákona. Když jsme s Tomášem Buzínem jednali na konci roku 2021, bylo nám oběma jasné, že společnost se přehoupne z hrozícího úpadku do úpadku faktického. S ohledem na termíny výplaty úroků z dluhopisů byl jasný i konkrétní datum. Co bylo na celé situaci ale opravdu zásadní, byl fakt, že business model společnosti nikdy nepředpokládal splacení dluhopisů. Co se pak Tomášovi opravdu povedlo, bylo to, že zachránil společnost před chaotickou a neřízenou insolvencí. A díky tomu může nyní projít zákonným procesem insolvence, přitom může přežít a minimalizovat škody pro všechny zúčastněné. V podstatě může úspěšně zkrachovat.
Co tím myslíte úspěšně zkrachovat? To je oxymóron? (Ing. Stiva Jokeš, jednatel BL4U s.r.o.)
Oxymóron? Protimluv? Vůbec. Neřízený bankrot je takový, kdy jsou zaměstnanci ze dne na den bez práce, to je skutečná tragédie a selhání. Do společnosti přichází za mnoho měsíců insolvenční správce, běží konkurz, mezitím ze společnosti zmizí všechno, co mělo nějakou hodnotu, a hlavně společnost se zastaví a nevratně se poškodí její „motor“ – podnik. Úspěšný bankrot je to, když se motor nezastaví, společnost projede restrukturalizací a „motor“ začne generovat více energie, než sám spálí, tj. začne vydělávat. Pokud běží vše správně, pak v rámci insolvenčního řízení může dojít, velmi zjednodušeně řečeno, k jejímu „oddlužení“, tzv. reorganizaci nebo může v rámci sanačního konkurzu dojít k odprodeji fungujícího podniku nebo jeho části. To je úspěšný bankrot. V souladu s legislativou v ČR toto všechno běží za dohledu insolvenčního soudu, insolvenčního správce a věřitelů.
Jak funguje insolvenční legislativa v ČR a jaká je praxe? (Ing. Stiva Jokeš, jednatel BL4U s.r.o.)
Řekněme, že na to, jak nám tu často funguje státní správa, tak insolvenční soudy a insolvenční správci fungují na velmi vysoké úrovni a dovolím si říci, že i v mezinárodním srovnání. Procesy jsou osvědčené, máme specializovaný zákon, řadu funkčních prováděcích předpisů, specializované insolvenční správce. Prostředí je v tomto ohledu velmi kultivované. To je snad poprvé co chválím státní správu. Kdyby nám takto fungovaly další části státní správy, jsme jako stát v jiné lize. V naší společnosti spolupracujeme s celou řadou insolvenčních správců se zvláštním povolením. Přiznám, že velmi oceňuji obrovské osobní nasazení této třicítky statečných (více jich bohužel není), kteří vnímají většinou svou práci jako poslání, nikoli jako business. Vnímají sami sebe a nás, krizové manažery, jako lidi, kteří společně mohou zachránit společnosti před jejich zánikem. Úžasné by bylo, kdyby i majitelé firem, pochopili, že mohou úspěšně zbankrotovat, a to paradoxně může být dobrý odrazový můstek pro jejich další podnikání. Prokáží tím svou kvalifikaci podnikatele.
Jak je náročné přesvědčit věřitele, aby souhlasili s navrženým řešením? (Ing. Stiva Jokeš, jednatel BL4U s.r.o.)
Předně nikoho není dobré přesvědčovat o ničem. Jediné, co má smysl, je celou situaci analyzovat, najít příčiny úpadku, najít to, co má maximální hodnotu pro zainteresované. Ano, někdy to může být jenom budova, která společnosti patří, protože pro běžící podnik nenajdete takové řešení, aby generovalo nějakou hodnotu. Pokud se ale podaří najít řešení pro to, aby společnost nebo její podnik pokračoval dále a generoval pozitivní hodnoty, je napůl vyhráno. Druhá polovina úspěchu je v tom, že musíte se všemi stranami důsledně komunikovat, komunikovat a zase komunikovat, předkládat srozumitelné informace, aby si sami vyhodnotili, co je pro ně nejlepší řešení. Nakonec se všichni, nebo alespoň většina shodne nebo neshodne. Když jako krizový manažer, v tomto případě vyjednavač, uděláte maximum, vždy se vám bude dobře spát. I když samozřejmě, všechno běží v časovém presu. Nesmějí vám zmizet zákazníci, odejít zaměstnanci, dodavatelé vám musí dodávat dál, zkrátka podnik se nesmí zastavit.
Čemu musíte rozumět je zákonný proces. Co můžete/musíte nebo nemůžete/nesmíte. Za řadou kroků a rozhodnutí je riziko odpovědnosti za škodu nebo dokonce trestný čin. Je to jako být lékařem na traumatologii. Je to náročné, ale zachraňujete životy. V našem případě firmy a lidské osudy. To nám dává velkou energii.
Vraťme se tedy k IVORY -co bude dál? (Tomáš Buzín, člen správní rady IVORY ENERGY, a.s.)
Doufáme, že již jen běžná práce. Podnik jsme udrželi v chodu, dokonce má pro všechny větší smysl aby pokračovala i společnost, to pochopili všichni, zaměstnanci, zákazníci, dodavatelé, ale i majitelé dluhopisů. Ti si nakonec vybírali z varianty – konkurz nebo předbalená reorganizace.
Předbalenou reorganizaci jsme postavili na zapojení investora, který by vyplatil majitele dluhopisů v určitém procentu. Podařilo se nám udělat i „výběrové řízení“ na takového investora. Budiž nám všem útěchou, že zatímco je v ČR běžné, že nezajištění věřitelé dostanou v rámci insolvenčního řízení 1- 4% ze svých pohledávek, nám se podařilo věřitelům získat násobně více. Nakonec, i původní myšlenka pana Macha vstoupit do světa „zelené energie“ nebyla špatná. Ale bohužel, mít podnikatelský nápad a realizovat jej jsou dvě rozdílné věci. Postavit podnikání na myšlence: „…to se nám to hoduje, když nám ostatní půjčují!“ je prostě špatně.