Členové statutárních orgánů, členové vedení společností, ale i jiné osoby v postavení manažerů (tzv. shadow directors) nesou při řízení obchodní společnosti významnou odpovědnost. Jakmile se společnost ocitne v úpadku (pozor, stav úpadku může nastat výrazně dříve, než je formálně zahájeno insolvenční řízení!), může to mít vážné následky, včetně osobní odpovědnosti. V tomto článku vás seznámíme nejenom se základními definicemi úpadku a insolvenčního řízení a s povinnostmi, které nese statutár a manažeři, ale také s tím, jak se potenciálním rizikům vyhnout.
Co je úpadek a insolvenční řízení?
Úpadek, resp. faktický úpadek je objektivní stav společnosti. Dle platné české legislativy, mají statutární zástupci povinnost pravidelně prověřovat, zda se společnost nachází ve stavu faktického úpadku. V opačném případě se na statutární zástupce pohlíží tak, že porušují tzv. péči řádného hospodáře, z toho poté vyplývá odpovědnost za vzniklou škodu, pokud nebyl statutárním zástupcem včas podán insolvenční návrh na jeho společnost. Z pohledu insolvenčního zákona je tzv. faktický úpadek svým způsobem právně ekonomické zhodnocení stavu společnosti. Oproti tomu insolvenční řízení je zjednodušeně řečeno soudní proces, který nastává po podání insolvenčního návrhu dlužníkem nebo věřitelem. Soud následně buď konstatuje úpadek společnosti, nebo odmítne insolvenční návrh, a tak insolvenční řízení ani nebude vedeno o věci samé. Co z toho vyplývá? Rizika pro statutární zástupce a další osoby nezačínají zahájením insolvenčního řízení, ale zpravidla v ČR v průměru 3 roky před tím! Tedy v době, kdy nastal úpadek dle insolvenčního zákona.
Povinnosti a rizika pro statutární a jiné osoby v případě úpadku: Podle českého práva má statutární orgán, resp. obchodní korporace v případě vzniku úpadku povinnost podat insolvenční návrh. Pozor, insolvenční návrh musí být podán bez zbytečného odkladu, tedy „ASAP“! Pokud to neudělá, může být statutární orgán odpovědný za škody, které společnost a věřitelé utrpí jako důsledek neplnění zákonných požadavků, ale může také čelit trestnímu stíhání. Ale pozor, jak to má udělat, když jím najmutí odborníci mu včas takové informace neposkytnou?
Co tedy hrozí?
Obecně to můžeme shrnout následovně. Statutární zástupce často bojuje o svou osobní reputaci, přichází o velké množství času a peněz za právní poradenství, které platí ze své kapsy, riskuje svůj osobní majetek (pozor, rozdělení SJM a jiné „kulišárny“ lze zpochybnit až 5 let dozadu před zahájením insolvenčního řízení) a v konečné rovině často bojuje o fyzickou svobodu, resp. odvrací odnětí svobody. To, že musí vydat prospěch získaný za výkon funkce, a to až za dva roky zpětně, a/nebo bude mít zákaz činnosti včetně podnikání, mohou být v porovnání s odpovědností za škodu jen malichernosti. Jak se brání chytrý statutární zástupce? Prokáže neodbornost svých účetních, právníků, daňových poradců, auditorů aj. a to, že on jednal zákonně tím, že si je prakticky najal a s řádnou pečlivostí je řídil. Je s podivem, jak málo toto je zatím statutárními zástupci využíváno.
Monitorujte pravidelně finanční stav, využívejte konzultací
Praktické tipy a doporučení. Aby se zabránilo výše uvedeným rizikům, je důležité pravidelně monitorovat finanční stav společnosti a konzultovat s právními
a finančními odborníky. V případě, že nastal/nastane úpadek, je nutné bez dalšího neprodleně podat dlužnický insolvenční návrh a pokusit se v rámci insolvenčního řízení společnost a její business ozdravit, nejlépe tzv. předbalenou reorganizací. Také je důležité si uvědomit, že statutární orgán musí jednat v nejlepším zájmu společnosti, ne v osobním zájmu!
Jednejte s péčí řádného hospodáře
Úpadek a insolvenční řízení představují vážná rizika pro statutární a další osoby. Je nezbytné znát své povinnosti a jednat v souladu s principem péče řádného hospodáře. Prevence, opatrnost a včasné konzultace s odborníky mohou pomoci vyhnout se negativním osobním důsledkům.