Jakým způsobem může dojít k trestnímu stíhání případně k odsouzení za spáchání některého z vymezených trestných činů v rámci insolvenčního řízení? Vše začíná tím, že „někdo“ na „někoho“ podá trestní oznámení. Povinností Policie ČR je takové podání prověřit a případně zahájit úkony v trestním řízení. V insolvenčním řízení podává trestní oznámení nejčastěji věřitel, který se domnívá, že byl spáchán trestný čin, insolvenční správce, dále orgány státní správy (finanční úřad, OSSZ, pojišťovny), ale často také akcionář.
Seznam trestných činů:
- Podvod (§ 209 trestního zákoníku)
- Pojistný podvod (§ 210 trestního zákoníku)
- Úvěrový podvod (§ 211 trestního zákoníku)
- Dotační podvod (§ 212 trestního zákoníku)
- Legalizace výnosů z trestné činnosti (§ 216 trestního zákoníku)
- Porušení povinnosti při správě cizího majetku (§ 220 trestního zákoníku)
- Porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti (§ 221 trestního zákoníku)
- Poškození věřitele (§ 222 trestního zákoníku)
- Zvýhodnění věřitele (§ 223 Insolvenční zákon)
- Způsobení úpadku (§ 224 trestního zákoníku)
- Porušení povinnosti v insolvenčním řízení (§ 225 trestního zákoníku)
- Pletichy v insolvenčním řízení (§ 226 trestního zákoníku)
- Porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku (§ 227 trestního zákoníku)
- Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby (§ 240 trestního zákoníku)
- Neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby (§ 241 trestního zákoníku)
- Porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže (§ 248 trestního zákoníku)
- Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění (§ 254 trestního zákoníku)
- Zneužití informace a/nebo postavení v obchodním styku (§§ 255, 255a trestního zákoníku)
Další trestné činy
Pomluva (§ 184 trestního zákoníku) – riziko pro „věřitele“ v případě podání šikanózního insolvenčního návrhu. Jedná se o trestný čin, kdy je někdo úmyslně nařknut z něčeho, co by mohlo vést k trestnímu stíhání, a tato informace je sdělena třetí straně.
Zpronevěra (§ 206 trestního zákoníku) – Tento trestný čin se vztahuje na situaci, kdy statutární orgán nebo jakákoli jiná osoba, která má v jeho jménu a na jeho účet povinnost spravovat majetek, tento majetek použije jiným způsobem, než na jaký byl určen, a tím způsobí škodu.
Poškození finančních zájmů Evropské unie (§ 260 trestního zákoníku)
Uvádění těchto konkrétních trestných činů neznamená, že by každý úpadkový a insolvenční proces nezbytně vedl k trestněprávní odpovědnosti. Každý případ je jedinečný a záleží na specifických okolnostech. Tento seznam je informativní a neměl by být považován za vyčerpávající nebo za právní radu.
Trestní zákoník specifikuje různé úrovně závažnosti trestných činů, které se liší podle okolností, jako je výše škody, zda se jedná o trestnou činnost páchanou jednotlivcem nebo organizovanou skupinou, zda se jedná o opakovanou trestnou činnost atd.