Anotace:

V tomto článku bych se rád věnoval tomu, proč jsou krizoví manažeři šancí pro české společnosti a firmy. Jsou šancí jak z přicházející krize vytěžit maximum a jít znovu a lépe se svými produkty do světa. Vysvětlím vám, proč firmy nepotřebují krizového manažera – poloboha, co vyřeší vše rychlou formulí „abrakadabra“. Tak to nefunguje. Je to týmová práce.

Proč je krizový management týmová práce?

Představte si, že se vám stala autonehoda a k náhodným kolemjdoucím by přijel naleštěnou sanitkou jeden „lékař – frajer“ a s těmito lidmi „z ulice“ by vás začal operovat. Co tím chci říci? Že od krizových manažerů jsou očekávány často totální nesmysly. Proto v praxi krizový manažeři dobře zpravidla nefungují. Pokud má společnost (prosím, nemyslím, tím květinářství na rohu ulice, ale firmu s obratem v miliardách korun ročně či minimálně stovkách miliónů) zásadní problém, měla by angažovat na klíčové pozice celý tým, který má zkušenosti s řešením krizí.

Rada: Manažeři zvyklí pracovat 2 dny v týdnu z domova, spolu s paní hlavní účetní, která nezná účetnictví a daňovou problematiku firmy v konkurzu nebo v reorganizaci a ve 14h nám „padla“, toho hodně neuděláte. Jste-li ten, kdo rozhoduje, angažujte celý tým, i když velet bude jeden generál!

Co nebo kdo je krizový manažer?

Než se pustím, do hlavního tématu, pojďme si vysvětlit, co nebo kdo je krizový manažer. Když pominu Krizový zákon (č. 40/2000 Sb.), který má jiné zaměření, tak v oblasti businessu není nikde pojem krizového manažera nijak definován, přitom řada paragrafů např. Zákona o obchodních korporacích a Insolvenčního zákona s tímto pojmem zcela zásadně pracuje, byť nepřímo, např. jinak definuje krizovému manažerovi odpovědnosti při řízení společnosti v úpadku.

Pro naše účely si definujeme pojem tak, že krizovým manažerem je osoba, která má zastavit probíhající negativní procesy (ve firmě/společnosti), má dostat situaci „pod kontrolu“, omezit negativní důsledky těchto procesů a navrátit vše do „běžných kolejí“, zejména pak odvrátit úpadek nebo v rámci úpadku plnit specifické úkoly – jedná se zejména o minimalizaci škod, které by snižovaly hodnotu tzv. „majetkové podstaty“.

Já to přirovnávám k lékaři na traumatologii. Prostě je to velmi schopný profesionál, který se nesesype a umí strhnout ostatní k akci, je v první linii a lidi za ním jdou, aniž by přemýšleli a diskutovali proč. Následují ho, protože mu věří a chápou, že musí konat a až pak případně diskutovat.

Rada: Nejdříve kontrolní otázka: Kolik procent byste řekli, že ze 2000 krizových manažerů v ČR, zná insolvenční procesy a problematiku s tím spojenou? To jsme zvládli prověřit v našem náborovém procesu během roku 2020. Výsledek je 0,1%. Ano jsou to dva! Takže naše rada: Najměte si profesionála, který „umí a ví“, a ne sebevraha, který vaši firmu ještě „popraví“.

Jakou roli hraje „provozní režim“ společnosti v krizi?

Můžeme asi shrnout, že 99,9% procent manažerů zná a je schopno zvládat krizový management alespoň v „běžném“ režimu. Ano i v tomto režimu může zažívat firma řadu krizových situací. Na trhu v ČR máme velké množství schopných manažerů, kteří toho zažili hodně, jsou solidní a schopní a hlavně – chtějí pracovat a nebojí se odpovědnosti! Dokonce je mezi nimi řada lidí s dlouholetými mezinárodními zkušenostmi.

Přihřeju si polévku?: Z těch nejlepší krizových manažerů vybíráme naše nové kolegy do týmu BL4U.cz. Několikakolové výběrové řízení, testy, assessement centrum je standard. Ano, nic pro arogantní machry (sorry jako), protože následně chceme po nich to, aby hodně studovali.

To na co se soustředíme my, jsou kromě krizí v „běžného režimu“, také krize v dalších režimech, tj.:

  • krize společnosti v hrozícím úpadku nebo již v úpadku,
  • společnost v konkurzu,
  • a společnost v reorganizaci.

Tyto tři režimy, jak jste jistě pochopili, jsou pod „správou“ Insolvenčního zákona. To není nic pro „neználky“. Proč je to členění důležité? Na rozdíl od „běžného režimu“ je práce krizového manažera v těchto režimech velmi rozdílná, a to v řadě detailech, které krizového manažera dělí mezi úspěchem a kriminálem. Drsné, že? Víte, že řada úkonů, které jsou v „běžném režimu“ normální a žádoucí, tak v těch dalších výše uvedených, jsou dokonce trestným činem? Např. vzájemný zápočet pohledávek a závazků je v „úpadkovém režimu“ již trestným činem upřednostňování věřitele. Těch trestných činů bych vám tu mohl vypsat ještě půl monitoru…

Ve výše uvedených režimech je často i jiný zadavatel. V „předúpadkovém“ a v „úpadkovém režimu“ je to často statutární orgán nebo valná hromada, v konkurzu je to insolvenční správce a v reorganizaci je to statutární orgán a často v tomto režimu je krizový manažer i sám statutárním orgánem.

Rada: Pamatujte si, že krizový manažer musí být nezodpovědný blázen (chtěl jsem původně napsat idiot, ale vyškrtli mi to), pokud se nechá najmout, aniž by měl zkušenosti či alespoň znalosti z výše popsanými „režimy“, ve kterých se může společnost nacházet. Přihřeju si zase „polévku“. Naše manažery jsme vybrali z těch top krizových manažerů z „běžného režimu“ a měsíce je školí a různě „trápí“ insolvenční správci se zvláštním povolením. Věřte, naši kolegové nejsou blázni ?.

 Výzvy pro rok 2021 a 2022?

Jsem přesvědčený, že každá krize je zároveň příležitostí. Velká část firem a společností v ČR bude mít problémy. Jejich klienti a dodavatelé budou mít problémy také. Všechno bude nutné „spravit“. Kde je ale ta příležitost? Dělat business jinak, např. dodávat své produkty (výrobky, služby) s vyšší přidanou hodnotou, dodávat je novým způsobem či přímo koncovým klientům, dodávat je novým klientům, atd.

Řada firem v ČR dodává své produkty přes různé prostředníky na cílové trhy nebo přes prostředníky k cílovým klientům. Myslíte si, že kdyby např. firma Lasvit prodávala své úžasné výrobky přes pět prostředníků v západní Evropě, že by byla na „špici“?

Proč o tom píšu? Do našeho týmu krizových manažerů přivádíme nové a nové kolegy. Věříme, že kolegové, kteří se nám vrátili po mnoha letech ze zahraničí (kromě evropských zemí, také z Číny, Indie, Ruska, Malajsie, Japonska, Brazílie, USA, Saudské Arábie a mnoha dalších zemí) jsou ti správní, kdo doplní manažerské týmy našich klientů a pomohou „vytěžit“ z krize českých firem maximum. Firmy v problémech nemusí jen přežít a splatit závazky svým věřitelům v konkurzu nebo reorganizaci. Mohou toho dokázat mnohem a mnohem více. Věřím tomu a mých 70 kolegů také. A na tom již nyní intenzivně pracujeme.

Rada: Máte-li zkušenosti s TOP manažerských pozic alespoň 10-15 let, jste odvážná a pracovitá osobnost, chcete se stát „lékařem na traumatologii“ a podílet se na naší vizi? Přihlaste se do našeho výběrového řízení na pozici krizového manažera BL4U.cz Svůj životopis s motivačním dopisem zašlete na: info@bl4u.cz. Přemýšlejte a přidejte se k nám!

(SJ)