Jak jsme před pěti lety odvrátili infarkt českých ropovodů

1.4.2021 si já a pár dalších zasvěcených pamětníků připomene 5.výročí obnovení smluvního vztahu mezi provozovatelem české sítě ropovodů MERO ČR, a.s. a skupinou Unipetrol.

Výchozí stav nic moc

Po mém nástupu do společnosti, počátkem r.2015, MERO ČR, státem vlastněného provozovatele ropovodů, bylo především nutné vyřešit neexistenci smluvního vztahu se skupinou UNIPETROL. Původní smlouva o přepravě ropy, ropovodem IKL a ropovodem Družba mezi společnostmi MERO ČR a Česká Rafinérská (člen skupiny Unipetrol) uzavřená počátkem roku 1996, byla ze strany České rafinérské vypovězena v roce 2009. I přes tříletou výpovědní lhůtu se jednání mezi společnostmi nikam neposunulo, a tak dne 21. 12. 2012 byl mezi oběma stranami uzavřen dodatek, kterým byla platnost smlouvy prodloužena ještě o půl roku do 30. 6. 2013. Ani do tohoto dne nebyl vyjednávací proces o nové smlouvě ukončen a ani nebyl uzavřen žádný další dodatek o prolongaci. Od tohoto termínu v podstatě běžel vzájemný obchodní vztah o přepravě miliónů tun ropy ročně, bez smlouvy, jen na bázi objednávek a faktur.

Vyjednávací proces uzavření nové obchodní smlouvy, vzhledem k panující neshodě ohledně konstrukce a výše přepravního tarifu, byl stále bezvýsledně prodlužován. Přičemž vzájemná jednání stran nevedla k žádnému výsledku. Česká rafinérská navíc podala podnět, k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, k prošetření jednání MERO ČR, z hlediska tvrzeného porušení pravidel hospodářské soutěže. Skupina UNIPETROL dále vedla s MERO další dva právní spory o desítky miliónů korun.

Zkrátka „ideální“ situace pro jednání o velké smlouvě.

Kick-off?

Při mém nástupu do vedení společnosti 7. ledna 2015 bylo vyřešení situace definováno jako jedna z top priorit. Představenstvu bylo uloženo zahájit a zintenzívnit jednání s Českou rafinérskou vedoucí k výsledné dohodě a informovat o jeho průběhu nejen dozorčí radu, ale i MF a MPO.

Pod mým vedením jsme vytvořili pracovní skupinu a do jednání jsme vstupovali se záměrem, že zachováme strukturu původní smlouvy, upraví se přepravní poplatek, doplní se některé nové operace jako příprava ropných směsí, nastaví se systém měsíčních nominací a pojedeme dál. Na prvním jednání koncem února 2015, na které jsme přišli se systémem výše uvedených změn, jsme poznali, že takhle to nepůjde. Unipetrol nás ústy generálního ředitele informoval, že mu bezesmluvní vztah v podstatě nevadí, že smlouva musí být retroaktivní a nižší tarif, který dohodneme, bude uplatněn zpětně. Pokud nebude dosaženo dohody do 31.5.2015, tak jednání končí.

Pochopili jsme, že to vůbec nebude jednoduché. Doplnili jsme náš tým o několik členů renomované advokátní kanceláře v Praze a začali intenzivně pracovat na analýze smluvního vztahu, možnostech řešení a dalšího postupu.

Co je to konkludentní?  Je to k jídlu?

Z posouzení „bezesmluvního“ stavu vyplynulo, že jelikož mezi stranami neexistovala aktuálně žádná písemná smlouva upravující jejich hlavní smluvní vztah, nemohou strany znát přesný obsah jejich vzájemných práv a povinností. Každá ze smluvních stran si svá práva i povinnosti může interpretovat jinak. Mezi stranami byly sice zavedeny obchodní zvyklosti, ale vzhledem k takovým událostem, jako byla např. prodlení s úhradou faktur, bylo zřejmé, že není možné se na ně zcela spoléhat. Pokud by došlo k nějakým problémům či mimořádnostem v souvislosti s přepravou ropy, představovala neexistence písemné smlouvy pro MERO, při jeho dominantním postavení, jako jediného přepravce na trhu, zásadní problém. Existující stav bylo možné nazvat konkludentní smlouvou.

Konkludentní právní úkon je takový úkon, který je někým učiněn jinak než písemně či ústně, ale takovým zřejmým jednáním vyjadřujícím jeho vůli jako účastníka právního úkonu. Konkludentně uzavřená smlouva je kombinací dvou konkludentních právních jednání – konkludentně učiněné nabídky a její konkludentní akceptace. Typickým příkladem např. nákup v samoobsluze se samoobslužnou pokladnou, kdy prodávající a kupující výslovně nic nesjednávají, pouze se chovají zavedeným způsobem, z něhož je zřejmé, že kupující hodlá zboží koupit a zaplatit za něj kupní cenu, a prodávající hodlá zboží prodat (nabízí je v prodejně) a inkasovat za něj kupní cenu (k tomu má zřízenou samoobslužnou pokladnu). Konkludentní smlouva je tedy „řádná“ smlouva a jako takovou ji lze tedy i vypovědět.

Rozjezd

Dne 5.8.přišlo tedy MERO se vstřícným návrhem: Považujeme za nezbytné, aby obě strany jednoznačně deklarovaly zájem na urychleném obnovení jednání o Smlouvě. Proto MERO nejpozději do 14.8.2015 předloží společně s textem NDA i návrh Dohody o společném zájmu (Letter of Intent (LoI)), který bude jednoznačně deklarovat zájem obou stran vést aktivně jednání směřující k uzavření Smlouvy.

Dne 13.8.2015 došlo v litvínovském areálu Unipetrolu RPA k výbuchu a rozsáhlému požáru v areálu etylenové jednotky. Tento požár způsobil miliardové škody a vyřadil klíčovou výrobní kapacitu skupiny na více jak rok. Jedním z důsledků havárie bylo omezení zpracování ropy v litvínovské rafinérii. I druhé straně začalo docházet, že mít smlouvu o podmínkách přepravy ropy může být pro rafinerii občas užitečné.

Následujícího dne MERO ČR odeslalo České rafinérské nejen návrh textu NDA a LoI, ale také výpověď konkludentně uzavřené smlouvy o přepravě ropy ke konci roku. Dále MERO ČR odeslalo, 4. září, České rafinérské návrh nové kompletní smluvní dokumentace. Z pohledu hospodářské soutěže tak MERO ČR učinilo všechny nutné kroky, aby bylo možné jednat o nové smlouvě.

V září se strana Unipetrolu vrátila k jednacímu stolu. Vedením jednání byla pověřena generální ředitelka České rafinérské a rovněž ona využila podporu externí právní kanceláře. Bylo to dobré rozhodnutí, nejen proto, že se konečně problematice smlouvy začal někdo na straně Unipetrolu věnovat na plný úvazek, ale také po stránce lidské. Přes občasné spory a ostřejší diskuse, které typ těchto jednání občas přináší, se dařilo postupně budovat to, co předtím chybělo, totiž vzájemnou důvěru.

Konec dobrý – všechno dobré

Po podpisu LoI a NDA nabrala jednání spád (v tomto období do konce roku proběhlo 13 jednání), ale stále platilo, že existuje řada problematických bodů. Poslední jednání roku dne 22.12. bylo asi jedno z nejnáročnějších, ale bylo jasně patrné, že se obě strany snaží dotáhnout vyjednávání ke zdárnému konci. Podařilo se schválit hlavní smlouvu o přepravě ještě před koncem roku a shodli jsme se, že o některých detailech se dohodneme v průběhu prvního čtvrtletí 2016. A tak se nakonec i stalo.

K 1.4.2016 tedy obě strany podepsaly Dodatek č.1 ke Smlouvě o přepravě a Smlouvu o obstarání přepravy ropy ropovodem TAL. K tomu navíc podepsaly i Memorandum o možné spolupráci při skladování ropy. Proces jednání, který de facto začal 11.prosince 2009 výpovědí původní smlouvy byl u konce.

MERO ČR nakonec dosáhlo většiny cílů, se kterými do jednání vstupovalo. Základem úspěchu byla výborná příprava, dobře zvolená strategie a její důsledné uplatňování. Velmi obtížné a pro úspěch jednání naprosto klíčové, bylo obnovení a znovuvybudování důvěry mezi jednajícími stranami. Za to samozřejmě patří poděkování i zástupcům protistrany, kterými byli: Anna Wydrzyńska, Martin Letko, Grzegorz Kozieja a Michal Vepřek.

Vyjednávání klíčové smlouvy bylo období, které bylo z mého působení v MERO ČR nejzajímavější, nejintenzivnější a při kterém jsem se naučil nejvíc nových věcí.  Většinu celého projektu jsme odtáhli ve třech lidech, (moje maličkost + Otakar Krejsa + Gabriela Smetáková, oba přišli do společnosti také až v roce 2015) s podporou CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ s.r.o., advokátní kancelář.

Poučení z krizového vývoje

Některými poučeními z tohoto procesu se snažím řídit dodnes:

  • Na důležitá jednání musíš být dobře připraven. Snaž se vědět nejen to, co chceš a proč, ale snaž se zjistit, co a proč opravdu chce druhá strana.
  • To, že druhá strana někdy jedná, tak jak jedná, může být jen proto, že má špatné informace. To, že má protistrana špatné informace, nemusí být tvoje výhoda.
  • Kdo nechce nést zodpovědnost, nemůže řídit. Ve státních firmách je to jinak, tam tě chce řídit každý, ale nikdo nechce nést zodpovědnost.
  • Není hanba nechat si poradit od externích poradců v tom, co nevíš. Pokud je máš, aby ti radili v tom,co víš, pak je něco špatně. U Tebe nebo ve firmě.