Krizová komunikace je nezbytnou součástí úspěšného řízení společnosti, zvláště v případě, když čelí závažným problémům nebo krizi. V tomto článku se zaměříme na roli krizového manažera při řízení krizové komunikace v obchodních korporacích, které procházejí řízeným insolvenčním řízením s cílem reorganizovat a zlepšit svou pozici. Budeme se zabývat různými příčinami krizí, základními principy krizové komunikace a příklady z praxe.
Příčiny krizí
Obchodní korporace mohou čelit různým krizím, které mohou mít různé příčiny, například:
- finanční problémy (a ty zase mají tisíc a jednu příčinu),
- problémy se zásobovacím řetězcem,
- právní a regulační problémy,
- poškození pověsti,
- přírodní katastrofy,
- nepředvídatelné události nebo nezákonné jednání a poškozování společnosti a věřitelů ze strany zaměstnanců či vedení.
Krizový manažer zodpovídá za krizovou komunikaci
Krizový manažer je klíčovým hráčem při řízení krizové komunikace. Jeho úkolem je identifikovat problémy, analyzovat situaci, stanovit cíle a priority, koordinovat interní a externí týmy a zajistit implementaci a sledování řešení. Krizový manažer musí být schopen rychle a efektivně komunikovat s různými zúčastněnými stranami, aby udržel důvěru a podporu.
Pozn.: Když mluvíme o krizovém manažerovi BL4U, máme na mysli celý tým, který na daném případu pracuje. V praxi se setkáte s tím, že krizový manažer (jedna osoba!!!) je považován za kouzelníka, který rozumí všemu, má všechny kompetence (na všechno) a den má pro něj 60 hodin. Mnozí „umělci“ to takto prezentují k tíži svých „obětí“, pro které pak pracují.
Úkoly pro krizovou komunikaci (resp. tvůrce obsahu a stylu krizové komunikace)
Pro společnosti, které procházejí řízeným insolvenčním řízením, je klíčové zajistit průhlednou a účinnou komunikaci se všemi zúčastněnými stranami. Tato komunikace by měla informovat o procesu insolvenčního řízení, cílech reorganizace a průběžném pokroku a výsledcích. Je důležité udržet důvěru všech zúčastněných stran a zajistit, že jsou v průběhu procesu pravidelně a férově (!) informovány.
Úspěšná krizová komunikace zahrnuje několik základních principů, kterými by se měl krizový manažer řídit:
- Otevřenost a průhlednost: Krizový manažer by měl zajistit, že veškerá komunikace je otevřená, průhledná a včasná. Důvěra vedení a společnosti je klíčová pro úspěšnou záchranu.
- Důraz na pravdivost a přesnost informací: Je důležité poskytovat přesné a pravdivé informace, aby nedošlo k dezinformacím nebo nepřesnostem, které by mohly situaci zhoršit.
- Aktivní naslouchání a reagování na obavy zúčastněných stran: Krizový manažer by měl naslouchat obavám a otázkám zúčastněných stran a adekvátně na ně reagovat, aby udržel důvěru a podporu.
- Flexibilita a přizpůsobení se měnícím okolnostem: Krizová situace je často dynamická a měnící se, a proto je důležité, aby krizový manažer byl schopen rychle se přizpůsobit a reagovat na nové informace a vývoj.
- Koordinace s interními a externími týmy: Krizový manažer musí koordinovat s různými týmy, jako jsou právníci, poradci, věřitelé, zaměstnanci, zákazníci a média, aby zajistil efektivní a koherentní komunikaci.
Ne všechny společnosti zbankrotují náhodně!
V praxi se společnosti setkávají s různými výzvami při řízení krizové komunikace. Příkladem může být společnost, která čelí finanční krizi způsobené nezákonným jednáním jejího vedení. Krizový manažer musí zajistit, aby se komunikovaly veškeré informace týkající se vyšetřování, nápravných opatření a plánů na zlepšení situace.
Jiným příkladem může být společnost, která prochází insolvenčním řízením z důvodu finančních problémů způsobených nepředvídatelnými událostmi, jako je pandemie nebo přírodní katastrofa. V tomto případě je nezbytné, aby krizový manažer pravidelně komunikoval s věřiteli, zaměstnanci, zákazníky a dalšími zúčastněnými stranami a informoval je o plánech na záchranu společnosti, reorganizaci a obnově. Krizový manažer by měl rovněž koordinovat s médii a zajistit, že veřejnost je pravidelně informována o situaci a krocích, které společnost podniká.
Doporučení
Najměte si profesionály, ne „vypravěče“. Při řízení krizové komunikace je důležité nejen dodržovat základní principy, ale také se učit z příkladů jiných společností a jejich zkušeností. Úspěšné zvládnutí krizové komunikace může vést k obnově důvěry ve společnost, zlepšení její pověsti a nakonec i k úspěšné záchraně. My v BL4U máme za sebou případy, kdy jsme např. vysvětlovali 318 babičkám, kam a proč zmizely stovky miliónů korun z dluhopisů, které si zakoupily za své celoživotní úspory. A výsledek, souhlasily s odpisem 85 %. Proč? Pochopily, že více jim nikdo férově dát nemůže. Protože business není charita. Kdo selhal? Všichni. Ale to je téma na trochu jiný článek.
Závěr
Závěrem, krizová komunikace hraje klíčovou roli při řízení krize a záchrany společnosti, která prochází bankrotem. Krizový manažer je zodpovědný za vedení tohoto procesu a musí zajistit průhlednost, pravdivost, koordinaci a aktivní naslouchání zúčastněným stranám. Dodržování těchto principů a učení se z příkladů jiných společností může vést k úspěšnému záchraně a obnově společnosti.
Článek připravil: Ing. Stiva Jokeš, Managing Partner