Rodinná firma – past pro vaší rodinu?

Máme rok 2021, na trhu je hodně rodinných firem, mnoho z nich je úspěšných a velkých, které jejich zakladatelé doslova vynesli na zádech. Velmi často, i za cenu svého vlastního zdraví a mnohým z nich se kvůli tomu rozpadly rodiny a vztahy. Nasazení, které museli do firmy dát, bylo enormní. Zdaleka ne každý všechna úskalí překonal. Máme zde i zdravé rodinné firmy s mnohaset miliónovými nebo miliardovými obraty. Patří jim obrovská úcta, respekt a pokora.

Zasadit strom, postavit dům a zplodit syna. Nebo založit firmu a předat jí dětem, není lepšího pokračovatele než v řadách vlastní rodiny. Opravdu tomu tak je? Dost často jsem se setkal z řad svých známých a kamarádů, že při svém podnikání dost často vlastní děti „nestíhali“. Myslím si, že nikdo
z venku nemá právo soudit, co se v dané rodině udělalo dobře nebo špatně, týká se to vždy jen té dané rodiny. Tím nestíháním dotyční myslí zejména fakt, že tvrdě vydělané peníze z podnikání dost často nahrazovaly čas rodičů s dětmi. Čas rychle utíká, z malých dětí vyrostou mladí dospělí lidé a tak je načase předat firmu dál.

V rodinné firmě v zásadě všichni zaměstnanci pochopí, že má-li podnikatel děti, zejména mužského potomka, očekává se, že v jeden čas převezme po otci firmu. Ano, ale…

Ve firmě může být management, který cedil krev dlouho po boku majitele/zakladatele a tím pádem si pravděpodobně někdo z managementu „nárokuje“ manažerské následnictví. Možná ano, možná ne.

Vaše vlastní dítě to bude mít vždycky těžší než někdo cizí. Proč? Nevyhne se totiž srovnání s rodičem. Nevyhne se přísnějšímu metru, bude mu odpuštěno méně než cizímu. Kromě toho bude dítě mít na zádech břemeno zodpovědnosti vůči rodičům. To je ale pořád ta lepší varianta, předpokládáme-li, že následník nebo následnice bude mít adekvátní vzdělání, elementární předpoklady a hlavně chuť pokračovat v tom, co rodiče začali a čemu obětovali většinu svého produktivního života.

Ale co když to vaše dítě vůbec nechce? Co když neunese tíhu toho všeho, co když to vnímá jako břemeno, které není schopno nebo ochotno nést? Co když místo průmyslové výroby tíhne k humanitním vědám nebo umění? Jablko nepadá daleko od stromu, ale někdy se může zakutálet na hony daleko, ale i přesto, může být tím nejlepším jablkem z vašeho stromu. Je to chyba rodiče nebo dítěte? A je to vůbec chyba?

Každý normální rodič vidí své dítě lepší a schopnější, než ve skutečnosti je. To je příroda.
S tím je potřeba ale počítat. Chybou může být to, když ani dítě, pod vlivem okolností, ani rodič zaslepený svou představou o následnictví, nevyhodnotí situaci správně a rozjede se něco, co může skončit velkým problémem nebo totální katastrofou. Volba následnictví, která je předem odsouzena k záhubě. Tato volba může velmi rychle rozvrátit nejen vztahy rodiče a dítěte, ale také všechno, co se ve firmě po desítky let pracně budovalo. Co všechno se tedy může pokazit?

Mohou odejít frustrovaní klíčový zaměstnanci, mohou začít malé i větší defraudace způsobené ztrátou kontroly a narůstajícím zmarem managementu. Utíkající zaměstnanci mohou know – how použít u konkurence nebo sami konkurenční firmu založit. Může dojít k přetrhání obchodních vazeb, které jsou páteřní pro společnost, výpadek cash flow, snížení ratingu bank, které může skončit se splatněním úvěrů. Zaseklé cash flow může vést k pnutí na straně dodavatelů, některý z dodavatelů může podat insolvenční návrh, následně dojde ke ztrátě důvěry dalších věřitelů a hlavně zákazníků, firma vyčerpá rychle veškeré rezervy. A to všechno bylo ještě před pár měsíci v pořádku. Dalo se tomu předejít?
Pravděpodobně ano. Má to nyní řešení? Ano, ale nesmí se už ztratit ani minuta.

Zpackané následnictví a firma v insolvenci. Zní vám to jako noční můra? Zavíráte oči, protože myslíte, že je to jen zlý sen, ale když je otevřete je to tam pořád? Moje dítě se mnou nemluví, ve firmě mě přestali zdravit a neustále mi zvoní telefon s naštvanými věřiteli, prý přijdu o všechno…že se mám na co těšit..

Říká se, že kdo nezkrachoval není podnikatel. Já bych si k tomu dovolil dodat, že kdo nezažil krizi, nikdy nepodnikal. Rozdíl je v tom, jestli tu krizi zvládnete nebo jestli vás to položí. Když je krize, hraje se o čas. Čas a peníze definují všechno, jsou to dvě strany intervalu, který se zmenšuje různým tempem. Ale vždy rychleji, než byste si přáli, tlačí to na vás ze všech stran a mele vás to na padrť..

Najmu si krizového manažera? Na trhu je jich mraky. Jak vybrat toho správného? A jak to bude zvládat? Má zkušenosti z mého oboru? Dokáže nahradit čtyři vypadlé manažery? Uřídím tolik lidí napřímo?

Dovolí mi můj věk a zdraví zase pracovat 10 – 14h denně? Co na to zbytek rodiny?

Buď hledáte univerzálního manažera, který bude pracovat 50h denně na 4 místech, což je asi manažer jednorožec, který vlastně není… nebo se o vašem problému ve firmě pobavit s někým, kdo má zkušenosti, kapacity a projektové řešení včetně možnosti převzetí statutárních rolí. Kde na to ale teď v problémech vezmu peníze? Je lepší vyndat pár milionů ze soukromého účtu teď nebo přijít o desítky či stovky milionů za pár měsíců? Na tyto i další otázky jsme schopni vám konkrétně odpovědět na https://www.bl4u.cz/nasi-zadavatele/majitel-vlastnik/.

Nevěřte na jednorožce, věřte na zdravý rozum a konejte, vždy je co zachránit a nikdy není vše ztraceno.

Miroslav Veselý, MBA
Mirek je partnerem zodpovědným za obchod a marketing BL4U s.r.o. Následně získával zkušenosti v krizovém řízení projektů skrze různé obory pro privátní investory, řídil několik úspěšných start up projektů například v oblasti zdravotnictví a FMCG. V rámci své kariéry zastával pozice CSO, CMO, CEO, člen představenstva a jednatel.