Jak jsme zachránili uzenářům nejen z latinské Ameriky jejich dodavatele střívek pro párky a salámy (Část II.).

Slíbené pokračování předešlého článku – Jak jsme zachránili uzenářům nejen z latinské Ameriky jejich dodavatele střívek pro párky a salámy (Část I.).

Výsledky

Výkaz zisku a ztrát závodu se díky našim intervencím dostal z „červených do černých čísel“ již v prvním finančním roce.

Realizovali jsme transfer výrobních linek na další úpravu (řásnění) 45-50 milionů metrů ročně jedlých salámových kolagenních střev ze závodu ve Slavkově do výrobního závodu v Jilemnici. Devro konsolidovalo veškeré výrobní operace 100% jedlých střev do Jilemnice.

Závod se zaměřil výhradně na nejedlá mini-plastová střívka a realizoval opatření na efektivitu štíhlé výroby. Zákazníci byli omezeni pouze zúžením sortimentu o výrobky s nízkou marží. V předvánočním termínu jsme pravidelně zkracovali „Lead Time“ (termíny dodávek).

Snížili jsme provozní náklady o 44 mil. Kč ročně, zejména propuštěním 90 pracovníků. Veškeré kroky jsem provedl při respektování postupů a termínů vyžadovaných legislativou České republiky za pravidelné součinnosti s místně příslušným Úřadem práce ČR.

Prodej mini-plastových střívek se v prvním roce po reorganizaci zvýšil ze 120 mil. na 186 mil. Kč mj. zvýšením prodeje sortimentu s vyšší marží za udržení (sníženého) stavu zaměstnanců na počtu 60 (oproti původním 150).

Úspěšně jsem převzal roli projektového manažera pro reorganizaci v potravinářské společnosti a uskutečnil zde dva významné projekty. Společně s kolegou jsem vrátil slavkovský závod do černých čísel za 7 měsíců a následně uskutečnil lokální část globálního restrukturalizačního plánu v největším výrobním závodu skupiny v Jilemnici.

Sestavil jsem plán reorganizace spolu s časovým harmonogramem a finančním plánem úspor a nákladů na projekt, které byly průběžně schvalovány představenstvem skupiny Devro, a tento projekt jsem úspěšně uskutečnil.

Zamyšlení

Jako zkušený HR ředitel jsem měl více než potřebné know-how pro realizaci reorganizace závodu se 150 zaměstnanci. Tentokrát to bylo nové v tom, že výroba se měla udržet, zachovat a „pacient měl přežít a uzdravit se“! Bylo jasné, že to bude chtít precizně naplánovat a vyhnout se přístupu „pistolníka, který vystřílí saloon“.

Tento projekt mne překvapil posedlostí představenstva a celé skupiny s komunikací všech zásadních kroků a nutností v několika kolech revidovat všechna komunikační oznámení pro nejrůznější příjemce zpráv.

V současnosti hledá skupina pro atraktivní „nevěstu“ – ziskový závod na výrobu mini-plastů ve Slavkově vhodného „ženicha“ – kupce.

Za tým BL4U Roman Z.